top of page

Masarykovo nádraží - Muzeum železnice a nová budova Národní galerie

01/2013, autorský tým: Ing. arch. Radek Novotný, Ing. arch. Vojtěch Ertl, Ing. arch. Jan Müller

I'm a title. Click me and tell your visitors what's in your gallery.

Návrh vychází z přesvědčení, že prostor Masarykova nádraží a dalších navazujících ploch, které se rozkládají na rozhraní Prahy 1, Prahy 8 a Prahy 3, by neměl být nadále řešen pouze na základě partikulárních zájmů jednotlivých vlastníků pozemků, ale mělo by ideálně dojít k zapojení města, potažmo státu, tak, aby bylo dané území etapově koncipováno s maximálním důrazem na scelení prostoru a jeho urbanistické, dopravní a funkční svázání s historickým centrem, oblastí Florence a Karlína, Vítkova a ve směru Žižkova a Vinohrad.

 

Z tohoto pohledu je nutné se dlouhodobě zabývat především otázkou dopravního řešení v oblasti automobilové a železniční dopravy, které v této oblasti výrazně ovlivňuje možná řešení prostoru.     Návrh je tedy jakýmsi nástinem z našeho pohledu ideálního výsledného stavu lokality, který by, podle našeho názoru, byl z dlouhodobé perspektivy nejvíce přínosný pro strukturu a fungování města a zároveň splňoval požadavky na uspokojení jednotlivých parciálních zájmů v území.

 

Návrh navazuje na osy, vazby a hrany historicky vtělené do okolních urbanistických struktur, na které navazuje a spojuje je v rozvojovém území Masarykova nádraží. Řešení snáší magistrálu na zem a mění jí do podoby městského bulváru. Pro dosažení tohoto řešení je kolejiště Masarykova nádraží přeneseno do prostoru Hlavního nádraží, kde vytváří hlavní železniční dopravní uzel. Považujeme toto řešení z dlouhodobého pohledu za nejefektivnější z hlediska dalšího možného utváření města.

 

Transformace magistrály, a její rozdělení do dvou jednosměrných pruhů v prostoru Florence, dovoluje vytvořit před budovou muzea Hl. Města Prahy důstojný veřejný prostor náměstí a pomocí dalších navržených os jej zapojit do sítě dalších významných náměstí v okolí. Určujcími směry ulic je docíleno propojení pomyslných krevních řetězců historického centra, Karlína, Vítkova a Žižkova do jednoho celku. Je vytvořena jasná vazba mezi historickým centrem a Florencí ve směru k Vítkovu, jehož zelená masa proniká díky „zeleným pásům“ hluboko do centra města a zpřístupňuje tak tento dnes odříznutý masiv. Dochází k přímému spojení historického jádra a Karlína, stejně jako oblasti Vrchlického sadů s Florencí. Všechny tyto vazby by měly vytvořit živé veřejné prostory s dostatečnými energetickými impulzy pro nově vzniklé město.

 

Samotnou budovu, kam by mělo být umístěno muzeum železnice, v současné době svazuje zásadní problém v „utopenosti“ vůči okolí, jehož vývoj a vrstvení naopak nebyly zastaveny, probíhaly postupně a nebyly vázány na prostor Masarykova nádraží. Tento problém přetrvává i po položení magistrály a proto považujeme za odůvodněné navázat na vrstvení, které je z důvodů změny nivelet uličních prostor jedním z hlavních principů historického vývoje Prahy.

 

Stávající forma objektů dep je tedy výškově doplněna tak, aby se důstojně zapojovala do navržené okolní struktury. Princip vrstvení je uplatněn i ve vnitrobloku, kde je vytvořena platforma vycházející z nivelety ulice Husitské. Dále dochází ke zvýraznění nároží, které stavbu orientují a výslednou hmotu usazují v prostoru. Na styku pěších proudů z historického centra a z Florence umisťujeme „věž“, výraznou dominantu prostoru, z jejíhož vrcholu se i přes „utopenost“ lokality otevírá pohled na hlavní dominanty historického centra, Hradčan a Vinohrad.

 

Funkční náplni muzea železnice jsou věnované zachované struktury historických dep, kolem kterých je vytvořena obálka nových objemů. Vystavovanými exponáty se tak stávají i samotné budovy dep. Další funkční plochy jsou v našem návrhu věnované především nové budově Národní galerie, která by se tímto zapojila do linie kulturních objektů podél budoucího severojižního bulváru. Touto náplní může docházet k významné koexistenci mezi muzeem železnice a prostory galerie, může docházet k tematickému propojování dočasných výstav a dalších doprovodných činnosti. Zbylé prostory jsou věnované komerčním a administrativním prostorům, které by měly spolu s muzeem a galerií vytvářet kompaktní multifunkční objekt, který bude v průběhu času vytvářet energetický celek s živým a prostupným parterem ve všech úrovních.

bottom of page