Revitalizace náměstí Palackého v Lomnici

11/2016, účast v architektonické soutěži,

autorský tým: Ing. arch. Radek Novotný, Alena Zmeškalová

Středobodem prostoru náměstí je mariánský morový sloup, jednoznačně umístěný na průsečíku os vycházejících z hlavních přístupů do prostoru náměstí, kde se v této pohledově komponované situaci původně nacházel kostel sv. Jana Křtitele a sv. Víta obklopený hřbitovem. V návrhu ve směru těchto os očišťujeme  náměstí od nehodnotné vegetace a prvků bránících průhledům na tuto centrální kompoziční dominantu.

Pro místo je dále určující protilehlá polarita monumentální sakrální vertikály (v kontextu měřítka prostoru) kostela Navštívení Panny Marie a profánní budovy radnice. Ze vztahu původní polohy zaniklého kostela, nového kostela a radnice, a následně doplněného mariánského sloupu, je patrná historicky vědomě komponovaná scéna. Její čitelnost a „posvátnost“ je v současnosti v samotném středu degradována dopravním rejdištěm parkujících automobilů, které bezprostředně atakují sloup a současně se pohybují v perimetru pod kterým se vyskytují pozůstatky původního kostela a hřbitova.

Prostor kolem morového sloupu tak osvobozujeme od přemíry dopravy a ponecháváme ho volný pro adekvátní uplatnění sloupu ve scéně s kostelem a radnicí, stejně jako pro vytvoření variabilní městské plochy umožňující uplatnění široké škály dějů a aktivit – každodenních, cyklických nebo slavnostních. S ohledem na doloženou existenci fragmentů původního kostela ve středu náměstí je v případě samotné realizace revitalizace náměstí nezbytné provést odpovídající archeologický průzkum, který podrobně zdokumentuje daný prostor. Z hlediska samotného návrhu jsme přesvědčeni, že zodpovědná architektonicko-umělecká interpretace existence historických fragmentů pod povrchem - s následným promítnutím do koncepce náměstí - je možná teprve až na základě tohoto prověření.

 

Součástí hlavní měřítkové kompozice prostoru náměstí jsou také vzrostlé solitéry mohutných jírovců a lip. Ty byly podle historické fotodokumentace vysazeny ve velké míře na přelomu 19. a 20. století. V současnosti jsou nedílnou součástí obrazu náměstí s dobrým předpokladem dlouhodobé udržitelnosti na stanovištích. Nezávisle na další diskuzi o rekonstrukci náměstí doporučujeme bez odkladu provést zkušeným arboristou nutná stabilizační opatření. Z hlediska dopadů na obraz náměstí je v některých případech žádoucí  provést úpravy tvarů korun. Stavájící kompozici prvků stromového patra doplňujeme při jižní a západní hraně několika solitery (stejné druhové skladby), které dotváří hlavní charaktery jednotlivých situací. Stávající jehličnan nepovažujeme pro obraz náměstí za adekvátní a v návrhu s ním nepočítáme. Přítomnost vánočního stromu na náměstí by měla být dočasná, s umístěním v centrálním prostoru náměstí.  

 

Do komunikace s centrálním prostorem náměstí více zapojujeme oblast s památníkem válečných obětí. Dochází k úpravě trasování opěrné zídky, k památníku je vytvořen adekvátní přístup. V tvarové analogii s hlavními kompozičními prvky náměstí (sloup, kašna) stavíme památník na kruhovou ocelovou desku kam jsou přenesena jména padlých z menších kamenů. Oblast přístupu k zámku je v podstatě ponechána ve svém přírodním charakteru, dochází pouze ke kultivování průběhu cest. S cílem dotváření specifických situací přesouváme, v současné chvíli nedůstojně umístěnou, sochu sv. Jana Nepomuckého k rozcestí do stínu lípy (při východní straně řešeného území), kde dotváří lokální kompozici v zakončení cesty od náměstí a významově i pohledově je tak svázána s morovým sloupem, kde je tento světec také vyobrazen.

 

V další návaznosti ve směru od významového středu náměstí, kde již centrální vertikalita náměstí přechází do obytné horizontály náměstí, scelujeme situaci okolo historické kašny mlatovým povrchem. Dochází tím k vytvoření pobytové příležitosti, stejně jako ke zlepšení prostupnosti náměstím, která je v současnosti omezovaná keřovými skupinami, objektovým vybavením i nevhodnou materializací parteru v exponovaných místech. V oblasti obchodního domu zpřístupňujeme pomocí terénního schodiště jeho předprostor, což poskytuje příležitost zabývat se v další rovině samotnou transformací propojení domu s veřejným prostorem náměstí. Navrhujeme odstranění stávající zástěny a celkovou kultivaci loubí s možností vytvoření pobytových příležitostí ve vazbě na provoz domu. Umělecký objekt „nohou Járy Cimrmana“ je přesunut před obchodní dům ke stávajícímu vzrostlému stromu. K vytvoření pobytových příležitostí dochází i při západní hraně náměstí, kde se nachází hostinec. Úprava umístění parkování poskytuje příležitost vzniku restaurační předzahrádky s doplněním solitérního stromu, který spoluvytváří žádoucí atmosféru místa.  

 

Hlavním principem dopravního řešení je redukce ploch pojížděných komunikací ve prospěch pobytové funkce obývacího pokoje města - náměstí. Celý rostor náměstí navrhujeme řešit formou obytné zóny. V krajním příapdě je možné zvážit z tohoto režimu vyjmout dopravní plochu při severní hraně náměstí. Pojíždené části jsou v návrhu jednoznačně směrově vymezeny a většinově i materiálově odlišeny od primárně pochozích ploch, nicméně z principu obytné zóny je volný pohyb chodců umožněn v celé ploše. Výškový rozdíl mezi primárně pojížděnými a pěšími plochami je možné snížit na 2 cm. V obytné zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km/hod. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit.

Parkování je v obytné zóně možné pouze na vyznačených místech. Celková navržená kapacita je 45 parkovací stání, další parkovácí stání, především zaměstnanecká, je možné uplatnit ve dvoře za městským úřadem.

Řešení posiluje kontinuálně formovaný charakter prostoru a zvýrazňuje kontury jeho obrazu pro možnost vnímání (opětovného) přítomných významových hodnot.

© 2023 by rn-a. Proudly created with Wix.com