Středobodem prostoru náměstí je mariánský morový sloup, jednoznačně umístěný na průsečíku os vycházejících z hlavních přístupů do prostoru náměstí, kde se v této pohledově komponované situaci původně nacházel kostel sv. Jana Křtitele a sv. Víta obklopený hřbitovem. V návrhu ve směru těchto os očišťujeme  náměstí od nehodnotné vegetace a prvků bránících průhledům na tuto centrální kompoziční dominantu.

​

Pro místo je dále určující protilehlá polarita monumentální sakrální vertikály (v kontextu měřítka prostoru) kostela Navštívení Panny Marie a profánní budovy radnice. Ze vztahu původní polohy zaniklého kostela, nového kostela a radnice, a následně doplněného mariánského sloupu, je patrná historicky vědomě komponovaná scéna. Její čitelnost a „posvátnost“ je v současnosti v samotném středu degradována dopravním rejdištěm parkujících automobilů, které bezprostředně atakují sloup a současně se pohybují v perimetru pod kterým se vyskytují pozůstatky původního kostela a hřbitova.

​

Prostor kolem morového sloupu tak osvobozujeme od přemíry dopravy a ponecháváme ho volný pro adekvátní uplatnění sloupu ve scéně s kostelem a radnicí, stejně jako pro vytvoření variabilní městské plochy umožňující uplatnění široké škály dějů a aktivit – každodenních, cyklických nebo slavnostních. S ohledem na doloženou existenci fragmentů původního kostela ve středu náměstí je v případě samotné realizace revitalizace náměstí nezbytné provést odpovídající archeologický průzkum, který podrobně zdokumentuje daný prostor. Z hlediska samotného návrhu jsme přesvědčeni, že zodpovědná architektonicko-umělecká interpretace existence historických fragmentů pod povrchem - s následným promítnutím do koncepce náměstí - je možná teprve až na základě tohoto prověření.

 

Součástí hlavní měřítkové kompozice prostoru náměstí jsou také vzrostlé solitéry mohutných jírovců a lip. Ty byly podle historické fotodokumentace vysazeny ve velké míře na přelomu 19. a 20. století. V současnosti jsou nedílnou součástí obrazu náměstí s dobrým předpokladem dlouhodobé udržitelnosti na stanovištích. Nezávisle na další diskuzi o rekonstrukci náměstí doporučujeme bez odkladu provést zkušeným arboristou nutná stabilizační opatření. Z hlediska dopadů na obraz náměstí je v některých případech žádoucí  provést úpravy tvarů korun. Stavájící kompozici prvků stromového patra doplňujeme při jižní a západní hraně několika solitery (stejné druhové skladby), které dotváří hlavní charaktery jednotlivých situací. Stávající jehličnan nepovažujeme pro obraz náměstí za adekvátní a v návrhu s ním nepočítáme. Přítomnost vánočního stromu na náměstí by měla být dočasná, s umístěním v centrálním prostoru náměstí.  

 

Do komunikace s centrálním prostorem náměstí více zapojujeme oblast s památníkem válečných obětí. Dochází k úpravě trasování opěrné zídky, k památníku je vytvořen adekvátní přístup. V tvarové analogii s hlavními kompozičními prvky náměstí (sloup, kašna) stavíme památník na kruhovou ocelovou desku kam jsou přenesena jména padlých z menších kamenů. Oblast přístupu k zámku je v podstatě ponechána ve svém přírodním charakteru, dochází pouze ke kultivování průběhu cest. S cílem dotváření specifických situací přesouváme, v současné chvíli nedůstojně umístěnou, sochu sv. Jana Nepomuckého k rozcestí do stínu lípy (při východní straně řešeného území), kde dotváří lokální kompozici v zakončení cesty od náměstí a významově i pohledově je tak svázána s morovým sloupem, kde je tento světec také vyobrazen.

 

V další návaznosti ve směru od významového středu náměstí, kde již centrální vertikalita náměstí přechází do obytné horizontály náměstí, scelujeme situaci okolo historické kašny mlatovým povrchem. Dochází tím k vytvoření pobytové příležitosti, stejně jako ke zlepšení prostupnosti náměstím, která je v současnosti omezovaná keřovými skupinami, objektovým vybavením i nevhodnou materializací parteru v exponovaných místech. V oblasti obchodního domu zpřístupňujeme pomocí terénního schodiště jeho předprostor, což poskytuje příležitost zabývat se v další rovině samotnou transformací propojení domu s veřejným prostorem náměstí. Navrhujeme odstranění stávající zástěny a celkovou kultivaci loubí s možností vytvoření pobytových příležitostí ve vazbě na provoz domu. Umělecký objekt „nohou Járy Cimrmana“ je přesunut před obchodní dům ke stávajícímu vzrostlému stromu. K vytvoření pobytových příležitostí dochází i při západní hraně náměstí, kde se nachází hostinec. Úprava umístění parkování poskytuje příležitost vzniku restaurační předzahrádky s doplněním solitérního stromu, který spoluvytváří žádoucí atmosféru místa.  

 

Hlavním principem dopravního řešení je redukce ploch pojížděných komunikací ve prospěch pobytové funkce obývacího pokoje města - náměstí. Celý rostor náměstí navrhujeme řešit formou obytné zóny. V krajním příapdě je možné zvážit z tohoto režimu vyjmout dopravní plochu při severní hraně náměstí. Pojíždené části jsou v návrhu jednoznačně směrově vymezeny a většinově i materiálově odlišeny od primárně pochozích ploch, nicméně z principu obytné zóny je volný pohyb chodců umožněn v celé ploše. Výškový rozdíl mezi primárně pojížděnými a pěšími plochami je možné snížit na 2 cm. V obytné zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km/hod. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit.

​

Parkování je v obytné zóně možné pouze na vyznačených místech. Celková navržená kapacita je 45 parkovací stání, další parkovácí stání, především zaměstnanecká, je možné uplatnit ve dvoře za městským úřadem.