top of page

Hřbitovní kaple v Kestřanech

06/2012

Kaple stojí na hraně tvořící přechod mezi vesnicí a krajinou. Stejně tak je kaple místem vzájemného přechodu a prolínání světa vnějšího a vnitřního.  

Současná podoba kestřanského hřbitova, a především jeho smuteční síně, postrádá jakoukoliv míru důstojnosti. Člověka při pohledu na smuteční síň z éry socialistické normalizace svírá úzkost při představě, že by takové místo mělo být tím, kde se měl rozloučit se svými blízkými.

 

Návrh rozšířuje hřbitov až k cípu sbíhajících se polních cest. Nedůstojná smuteční síň byla nahrazena hřbitovní kaplí. Kaple je navržena v nejsevernějším cípu rozšířeného hřbitova. Jako poslední záchytný bod při přechodu z obce do krajiny.

 

V tomto místě svírá cesta z obce s nově obnovovanou cestou úhel 72 stupňů. Ten odpovídá úhlu, který spolu svírají dvě hrany pětiúhelníků zasazených do kompozice Vesica piscis. Z ní vychází výsledná podoba kaple.  Deset „sloupů“ v průsečících obrazce nese pětihrannou hmotu kaple, která je lehce odsazena od země a je umístěna v trojúhelníkové „zahradě“. Číselná symbolika (3, 5, 10) odkazuje k samotným základním odkazům a kamenům křesťanství.

 

Do prostoru kaple proniká vnější svět v podobě světla v úrovni podlahy a opouští jí horní čočkou. Prostor kaple a dvůr okolo kaple jsou přístupné samostatnými vstupy. Ze „zahrady života“ není možné vstoupit do kaple, a opačně. Vnější prostor tak ve stínu stromů podněcuje přemýšlení o životě „teď“ a „potom“. Kaple, komunikující s vnějším světem pouze zmíněnou štěrbinou a čočkou, poskytuje možnost hluboké kontemplace jednotlivce za přítomnosti abstrahovaného objektu Krista.

 

 

bottom of page