Škroupovo náměstí se historicky ustálilo jako subcentrum k hlavnímu náměstí České Lípy. Dříve převážně místo duchovní, ustanovené za hlavní frontou měšťanských domů, se postupně proměnilo v neformální profánní prostor obchodu. Dnes ve vztahu k hlavnímu náměstí slouží především jako parkoviště pro návštěvníky hlavního náměstí.

 

Cílem návrhu je transformace náměstí, které dnes poskytuje převážně utilitární funkci parkování, do podoby plnohodnotného veřejného prostoru centra města, který spolu s náměstím T. G. Masaryka bude vytvářet vzájemně se doplňující tandem. Náměstí T. G. Masaryka v tomto směru chápeme jako v první řadě reprezentativní prostor, místo pro konání událostí spojených s hlavními svátky roku. Škroupovo náměstí je pak v chápání tohoto „sounáměstí“ místem ve velké míře neformálním, místem každodenních aktivit a komunikace, místem klidného pobývání a místem, kde se různé uživatelské skupiny budou scházet k trávení volného času ve veřejném prostoru.

 

V logice výše popsaného je v návrhu na historicky danou prostorovou konfiguraci náměstí aplikována abstraktní kompozice, která reflektuje měřítko přiléhajících domů (parcelace), převládající směry pohybu, přístupové a pohledové osy a existují solitéry stromů, které se dochovaly jako mementa původní „krajinářské“ úpravy náměstí.

 

Vzájemné působení volných předprostorů jednotlivých domů vytváří ve středu náměstí společný „pokoj“, jehož vnitřní intimita a obyvatelnost je tvořena nově vysazovanými stromy. Plocha „pokoje“ je, oproti přirozené sklonitosti prostoru, v jihozápadní části vyvýšena pomocí tří schodišťových stupňů. Společný městský obývací pokoj, nebo chceme-li „oáza“, k sobě váže hlavní objektové vybavení prostoru v podobě vodních prvků, sedacího mobiliáře a dalšího nezbytného provozního vybavení. Po obvodu „pokoje“ vzniká prostupné rozhraní, které komunikuje směrem ven i dovnitř - vznikají pobytové příležitosti ve stínu stromů, které umožňují sledovat dění jak na obvodu náměstí, tak v jeho středu. Světelná proměnlivost během dne proměňuje atmosféru pokoje.

 

Dalším rozhraním s pobytovou funkcí je rovina parteru budov, kde již dnes v určitých ohniscích expanduje veřejný život do prostoru náměstí. Vzájemná interakce mezi vnějším obvodem náměstí a vnitřním rozhraním středu bude generovat a posilovat žádoucí projevy veřejného života, které jsou od budoucí podoby náměstí očekávány.

 

Vzhledem k charakteru území bude proveden záchranný archeologický výzkum. Na základě vývoje území po zániku kostela sv. Petra a Pavla se dá předpokládat, že základy vyhořelého kostela budou výrazně erodovány působením kořenových systémů intenzivně vysázených stromů (přelom 19. a 20. století). Nedá se tedy předpokládat např. prezentace archeologických situací v rámci nového řešení parteru. Cílem výzkumu tedy bude dokumentace a interpretace archeologické situace, shromáždění maximálního množství archeologických dat a zachování movitého archeologického dědictví mimo původní místo.

  

V řešeném prostoru se v současnosti nacházejí pozůstatky původního alejového osázení náměstí z přelomu 19. a 20. století. Navrhovaná konfigurace nových výsadeb předpokládá možnost, že by tyto stromy mohly být v rámci nového řešení nadále ponechány na dožití. Pokud budou muset být případně do doby zahájení realizace odstraněny, budou nahrazeny v rámci realizace novými výsadbami ve stejných místech. (rozlišení stávajících stromů viz. schéma vegetace). Stromy jsou částečně vysazovány do velkoryse dimenzovaných otevřených rabat v dlážděném povrchu a částečně jsou umístěny v rámci navrhované mlatové plochy středu. Umístění a charakter výsadby má do budoucna předpoklad poskytovat náměstí (spolu s přirozeným stíněním domů) velkou míru stíněných ploch, které poskytnou prostor pro přirozený městský život.

 

Pro novou výsadbu stromů návrh počítá s využitím liniových výsadbových jam se zásypem z biouhlí. Tato technologie vytváří předpoklad, že stromová výsadba bude v místě dlouhodobě prosperovat a vytvářet tak žádoucí mikroklima prostoru.

 

Z hlediska druhové skladby navrhovaných výsadeb se dá předpokládat užití tradičních odrůd lip.

 

V řešeném prostoru je navržen povrch z velké žulové kostky s propustným podložím. Základní členění ploch náměstí k sobě v dalším kroku váže i prvky odvodnění, které jsou řešeny jako liniové (štěrbinové) prvky, jejichž umístění reaguje na sklonitost parteru. Ty budou zachycovat přebytky přirozeně nevsakované dešťové vody při přívalových deštích. Pro omezení zatížení kanalizačního řadu bude v prostoru náměstí umístěna podzemní retenční nádrž, která bude korigovat intenzitu přímého odtoku do řadu. Návrh současně počítá s akumulační nádrží pro sběr dešťové vody ze střech přiléhajících objektů, ze které bude možné zavlažovat stromy a další vegetaci v obdobích sucha. (Schémata umístění viz. panel 3)

 

Převážná část pochozích a pojížděných ploch je řešena za použití kamenné dlažby z velkých žulových kostek, které korespondují s charakterem historického centra města. Dlažba bude ukládána do propustných skladeb. Povrch centrální části náměstí je řešen jako mlatová plocha. Mlat poskytuje společnému „pokoji“ žádoucí měkkost a současně udržuje vlhkost, která bude pozitivně ovlivňovat pobytovost prostoru.

 

Případné nálezy původních dlažeb mohou být v dalším procesu návrhu využity v podobě dílčích fragmentů v řešeném prostoru, případně mohou být deponovány a opakovaně využity pro obnovu povrchů v dalších částech historického centra.

 

Plocha Škroupova náměstí je navržena v režimu pěší zóny. Vjezd do zóny bude řešen specifikováním okruhu oprávněných uživatelů. Bude umožněn rezidentům, obsluze a zásobování v určených úsecích dne. Pohyb v pěší bude řešen jednosměrným objezdem centrální části náměstí. Pohyb chodců ani cyklistů není v pěší zóně regulován, probíhá všesměrně a nesmí být ohrožen pohybem automobilů.

 

Po obvodu náměstí jsou, v místech slepých fasád okolních domů, navržena odstavná parkovací stání pro rezidenty a obsluhu jednotlivých objektů. Bloky parkování jsou fragmentovány tak, aby nevytvářely výrazné pohledové a provozní bariéry pro uživatele náměstí. Kapacita parkování na ploše pěší zóny je 17 míst. V západní části náměstí je v rámci obytné zóny navrženo 5 parkovacích stání s režimem „Kiss+Ride“ (K+R), která umožňují krátkodobé zastavení (cca do 15 minut)

 

Profil ulice Tržní, úsek komunikace v oblasti náměstí a ulice Prokopa Holého jsou navrženy v režimu obytné zóny. Komunikace je řešena v jedné elevaci bez výškově oddělených chodníkových ploch. Bude umožněn jednosměrný průjezd ve stávající orientaci. V profilu ulice bude zajištěn obousměrný průjezd cyklistů.

 

Pro obsluhu pravidelných trhů budou moci být dočasně využita definovaná parkovací stání po obvodu náměstí, případně i stání v režimu K+R. Pro případy výročních trhů je žádoucí, aby docházelo k navážení zboží a infrastruktury koordinovaně před zahájením trhů a aby následně byla zásobovací auta odparkována mimo prostor náměstí.

 

Mobiliář je řešen ve dvou rovinách. První rovinu tvoří pevný mobiliář, který je koncentrován především na obvod společného městského pokoje. Lavičky po obvodu jsou navrženy v několika variacích tak, aby poskytovaly širokou škálu výhledů a směrů pozorování. Umožňují jak pozorování středu, tak obvodu náměstí. Druhá rovinu mobiliáře tvoří přenosné židle a stolky. Ty se mohou neustále přizpůsobovat potřebám a náladám uživatelů.

 

Mobiliář je doplněn třemi vodními prvky – hlavní kašna v ose přístupu z hlavního náměstí a dvěma pítky po stranách pokoje, které slouží jak pro občerstvení uživatelů, tak jako nezbytná infrastruktura v době trhů.

 

Před objekty s aktivním parterem jsou umístěna pevná stanoviště slunečníků, které budou v letních měsících vytvářet další zastíněné plochy.

 

Charakter návrhu umožňuje variabilní využití v průběhu dne, roku, i napříč uživatelskými skupinami. Během všedního dne je náměstí klidnou oázou pro spočinutí ve veřejném prostoru, během odpoledne se centrální část může proměnit aktivitami dětí z přilehlého Domu dětí, večer se může na centrální ploše odehrávat komorní koncert nebo taneční performance, a o víkendu celé náměstí ožije pravidelnými trhy s nabídkou lokálních farmářů. Pro všechny tyto aktivity návrh vytváří neutrální neformální scénu, jejíž obsah bude tvořit místní společenství.